Deacon St. John – je ti toto jméno povědomé? Pak jsi pravděpodobně již slyšel o titulu Days Gone, který vyšel před dvěma roky na PS4. Jestli si však nevlastnil a ani nevlastníš tuto konzoli, hru sis zatím nemohl vyzkoušet. To se ovšem nyní mění, protože titul právě přichází i na Steam. A jestli to stojí za těch 50€, ti řekne tato recenze Days Gone na PC.

Na začátek malý úvod do děje. Days Gone tě pošle do světa po zombie apokalypse, kde se každý musí starat o své přežití, občas na úkor ostatních. Ty budeš hrát za motorkáře jménem Deacon St. John, který hledá svou ženu. S tou se totiž před vypuknutím apokalypsy musel rozdělit. Nejdřív to vypadá, že zemřela při přepadení jednoho ze záchranných táborů, později se však ukazuje, že to tak být nemusí.

Mohlo by se ti líbit: Steam se možná už tento rok dostaví i na konzole!

days gone screenshot

Skvělý první dojem

První hodina hry je většinou to, co rozhoduje o tom, jestli ji podruhé budeš zapínat s radostí anebo z donucení. A toho si byli pravděpodobně vědomi i vývojáři Days Gone, protože její první dojem je prostě a jednoduše skvělý. Hra začíná poměrně dlouhou cutscénou, která ti krásně představí příběh, hlavní postavy a celkově navodí skvělou atmosféru.

Co tě zaujme jako první je rozhodně grafika. Ta je i přes poměrně nízké systémové požadavky prostě úžasná. Stíny a nasvícení jsou realistické a příjemné na pohled a úroveň detailů v krajině nebo například na oblečení hlavního hrdiny je dechberoucí. Stejně je na tom pak i audio design, ať už se jedná o hudbu nebo zvukové efekty. Tyto dvě složky tě tak na začátku do hry opravdu vtáhnou a prvních pár hodin se bude zdát jako deset minut. O to větší zklamání však potom bude prostřední část hry.

days gone screenshot

Nechvalně známá hlavní smyčka

Počáteční nadšení poměrně rychle přejde a ty si po chvíli uvědomíš, že již nějakou dobu děláš stále to samé dokola. Gratuluji, došel jsi do takzvané hlavní herní smyčky, která mi v případě Days Gone zní docela povědomě. Přijímáš mise, jezdíš na specifické lokace a zabíjíš všechno, co se pohne. Jejich plnění ti pak postupně otevírá mapu (čímž zpřístupňuje další mise) a vydělává peníze. Za ty si můžeš koupit lepší zbraně a vylepšit si motorku.

Získáváš také zkušenostní body, které můžeš využít ve stromu dovedností výměnou například za lehčí ovládání zbraní nebo boj na blízko. Cestou k hlavním misím pak plníš vedlejší questy, které se náhodně objevují po mapě, ničíš kempy banditů, odemykáš si body pro rychlé cestování, sbíráš rostliny a lovíš zvířata pro maso. Jestli si fanoušek Ubisoftu, nedivil bych se, kdyby sis nyní myslel, že recenzujeme Far Cry 6.

days gone screenshot
Je to však špatně?

Vlastně, ani ne. Days Gone se totiž podařilo najít perfektní poměr mezi repetetivním a zajímavým obsahem. Za každých pár zatknutých zločinců a vymlácených kempů tě totiž odmění jednou opravdu příběhovou misí, která ti připomene, proč hru vlastně hraješ. A ani ty nepříběhové mise nejsou koneckonců tak špatné. Každý útok na opuštěné město nebo kemp banditů si totiž můžeš naplánovat, jak jenom chceš. Můžeš se tak například potichu připlížit a všechny nepřátele zabít bodnutím do zad, naběhnout tam s kulometem a granáty, anebo hezky z dálky všechny sundat odstřelovací puškou.

Ve všech případech pak platí, že budeš muset využívat prostředí ve svůj prospěch. To znamená používat budovy, stromy a další objekty jako krytí, lákat nepřátele do pastí, nebo využívat výbušných barelů. Později pak dostaneš přístup i k dálkově ovládaným bombám a nášlapným minám, které zážitek zase trochu oživí. Anebo nemusíš dokonce sám vůbec bojovat. Vždycky totiž můžeš do nepřátelských osad nalákat skupinu vlků nebo freakerů (tak hra říká zombíkům) a sledovat z dálky, jak se navzájem pozabíjí.

days gone screenshot

Svět, který žádá o prozkoumání

Herní svět je další velmi důležitá věc u tohoto typu her. A s radostí mohu říct, že u Days Gone se jedná o velké plus. Krajina je opravdu nádherná, se spoustou lesů, skalnatých hor a propracovaných měst u každé silnice. Celé to pak dovršuje dynamický systém počasí, který se může měnit v reálném čase a dokonce i ovlivňuje hratelnost. V dešti například silnice více kloužou a z hlíny se stane bláto, ve sněhu se ti pak zase hůř chodí a zanecháváš za sebou stopy. Velikost mapy je pak víc než dostatečná. Jedná se prostě o svět, který budeš chtít prozkoumat.

Mohlo by se ti líbit: Pokimane vytrollila simpy se svým Hot Tub streamem!

A k tomu ti dá hra skvělý nástroj – motorku. Ta tě bude doprovázet od začátku do konce a stane se tvým nejlepším parťákem (dokonce lepším, než je tvůj lidský parťák, ale k tomu se dostaneme). Na začátku ti sice palivo vystačí sotva na cestu mezi dvěma městy, takže budeš neustále hledat kanystry s benzínem a doufat, že narazíš na čerpací stanici. Ovšem později si svého miláčka pořádně vylepšíš, upravíš podle svých představ a cesta bez něj bude nemyslitelná.

days gone screenshot

Uspokojující souboje

Další věc, která tě bude provázet po celou dobu hraní, jsou souboje. Od těch si odpočineš snad jenom v přátelských kempech při doplňování zásob. Je tak jenom a jenom dobře, že si vývojáři dali na soubojovém systému záležet. Celkově bych ho přirovnal ke kombinaci Resident EvilDark Souls. Resident Evil proto, že jestli nechceš vystřílet celou tvoji zásobu nábojů do jednoho nepřítele, budeš muset pořádně mířit. Zatímco do hlavy totiž stačí nepříteli jedna kulka, do těla jich budeš muset trefit nejméně deset – a to ať už do zombíka nebo lidské bytosti. V Dark Souls se pak souboje promění, když ti dojdou náboje anebo se nepřátelé dostanou moc blízko. Pak musíš vytáhnout svůj nůž a aplikovat taktiku – útok, roll, útok, roll, a tak stále dokola.

Nejedná se tak o nic jednoduchého, ovšem ten pocit po poražení skupiny zombíků nebo vyvraždění kempu prostě stojí za to. Ze začátku se budeš pravděpodobně velkým hordám vyhýbat, ale později, s lepšími zbraněmi a schopnostmi, je začneš vyhledávat a užívat si jejich ničení. Pokaždé se totiž jedná o skvělý zážitek, který vyžaduje nejen precizní míření, ale také trochu přemýšlení, plánování a využívání prostředí. Máloco ti totiž zlepší náladu více, než navedení desítek zombíků k výbušnému tankeru a sledování té epické exploze. Jo, to bych mohl dělat celý den.

days gone screenshot

Bezvýznamný příběh bez emocí

Věc, která mě zklamala, je příběh. Ten totiž celkově působí tak trochu… bezvýznamně. A problém není v tom, že by ho bylo málo – budeš se muset vypořádat se smrtícím kultem přeživších, záhadnou vládní agenturou a odhalit skutečný osud tvojí ženy Sáry. Všechen tento na první pohled zajímavý obsah je ale bohužel pohřben pod tlustou vrstvou neustálých opakujících se questů. Každý úkol sice s příběhem nějak souvisí, ovšem po chvíli se v nich začneš ztrácet. Rychle tak příběh přestaneš vnímat a mise se promění pouze v řadu úkolů bez významu – přijet do města, vyčistit ho od zombíků, sebrat požadovaný předmět a dojet zpět do kempu.

Mohlo by se ti líbit: Ukáže se Henry Cavill v některém ze Star Wars seriálů?

Za tento efekt může z velké části i to, že si s žádnou postavou nevytvoříš nějaké emoční pouto. Ve hře jich je totiž opravdu hodně a všechny jsou bohužel v podstatě stejné. Majitelé kempů jsou pouze stroje, které sedí celý den a noc na jednou místě a rozdávají ti questy, prodavači opakují stále ty samé hlášky dokola a dokonce i tvůj nejlepší kamarád Boozer ti po chvíli bude ukradený, protože ho uvidíš jednou za 5 misí a bude trvat opravdu dlouho, než se o něm pořádně něco dozvíš.

days gone screenshot

Toto by nebyl problém, pokud by hra byla zaměřena výhradně na akci, ovšem Days Gone se očividně snaží hrát na naše city. Chce, abychom soucítili s Deaconem a přeživšími v kempech, kteří jsou týráni a musí celý den pracovat, aby dostali najíst. No, to se bohužel nepovedlo. Jak jsem říkal, všichni jsou totiž neunikátní, snadno zapomenutelní a ještě k tomu nám hra odhaluje zajímavé informace o nich tak pomalu, že nás vlastně ani nezajímají. Nějakého vysvětlení se sice nakonec dočkáme, ovšem to stejně nedává moc velký smysl, a ty si tak budeš pouze říkat: “Na todle sem čekal 20 hodin?

Detaily – nebe i peklo hry

Detaily jsou klíčovou věcí k vytvoření uvěřitelné atmosféry a vtáhnutí hráče do hry. Můžou však také celou scénu kompletně zničit. A Days Gone obsahuje od každého trochu. Mezi ty kladné patří určitě grafické detaily, které jsou u důležitých objektů opravdu nádherné. Nebo například to, že se tvoje postava pozdraví s NPC, kolem kterého procházíš, aniž bys s ním musel jakkoliv interagovat. Stopy, které po sobě zanecháváš ve sněhu, zvukové efekty různých povrchů a tak dále a tak dále. To jsou prostě věci, kterých si pořádně ani nevšimneš, ale hra díky nim působí mnohem uvěřitelněji.

days gone screenshot
Technické nedostatky

Bohužel tu ale jsou i detaily, které nám zážitek ze hry kazí. A u Days Gone nabraly podobu několika malých bugů a technických nedostatků, kterých si však postupně budeš všímat stále více a více. Jde například o NPC propadající se do textur silnice, třesení zadního kola při jízdě na motorce anebo vypadávající audio, ať už lidí, nebo třeba zmiňované motorky.

Často se také stává to, že před začátkem a po konci cutscény tvoje postava pokračuje v pohybu i po tom, co pustíš klávesnici, takže v lepším případě půjdeš chvíli do zdi a v tom horším spadneš ze skály. Jednou se mi také stalo, že v průběhu čištění nepřátelského kempu jeden nepřítel někam zmizel a já tak musel celou misi restartovat, protože nešla dokončit. Nejedná se tak o nic hrozného, ovšem chuť na pokračování hrou to zkazit dokáže. Tyhle nedostatky jsem si ale v PS4 verzi nevšiml a je možné, že je opraví nejbližší patch pro PC verzi.

Otravné mechaniky

A na konec tu mám pár věcí, které jsou sice maličkosti, ale v průběhu hrou mě vyloženě štvaly. Tou první je ovládání. Je mi jasné, že je převzato z konzolové verze hry a s potřebou delšího podržení tlačítek místo jednoduchého kliknutí jsem tak počítal. Co mi ale vadilo je, že občas si moje postava dělala prostě co chtěla. Například jsem podržel E pro otevření kufru auta, jenomže Deacon se z nějakého důvodu rozhodl auto začít obcházet a nepřestal, dokud jsem tlačítko nepustil a nezkusil to znovu. A to není ojedinělý případ – stávalo se mi to zhruba jednou z deseti pokusů o nasednutí na motorku, sebrání lootu, otevření bedny, prostě čehokoliv, k čemu je potřeba se trochu pohnout.

days gone screenshot

Další věcí jsou nesmyslné hovory přes vysílačku od dalších NPC. Ty ti totiž nemají problém zavolat, i když stojí přímo vedle tebe a při mluvení pak ani neotvírají pusu. A aby toho nebylo málo, tak ti klidně zavolají i třikrát po sobě s rozestupem pár vteřin i přesto, že se na konci každého hovoru rozloučíte. Tyto hovory jsou pak většinou stejně úplně zbytečné a několikrát jsem je měl chuť přeskočit.

Jako poslední se chci zmínit o tabulkách, které na tebe vyskočí po konci každé mise. Představ si, že jsi právě vyzabíjel nepřátelský kemp, ovšem kolem šla zrovna skupina zombíků, která na tebe zaútočila a ty tak ještě musíš vyřídit je. To ale hru nezajímá a uprostřed souboje ti přes celou obrazovku vyskočí tabulka, která ti gratuluje k dokončení mise a zobrazuje vše, co jsi za ni získal. No něco otravnějšího jsem již dlouho neviděl.

days gone screenshot

Verdikt

Kdybych měl verdikt napsat jedním slovem, řekl bych, že hra Days Gone je… dobrá. Uchvátí tě svojí nádhernou grafikou, zajímavým světem a odměňujícím systémem soubojů. Prvotní nadšení ale po chvíli opadne a k pokračování budeš potřebovat dávku trpělivosti. Nesnaž se však moc přemýšlet nad příběhem, protože ten tě rozhodně nepotěší. Hodnocení pak také sráží několik technických nedostatků, které tě budou otravovat při celém průchodu hrou. Nemůžu říct, že jsem si titul neužil a že jsem se nebavil (aspoň většinou). Znovu bych si ho však už asi nezahrál.