Finské studio Frozenbyte má za sebou mnoho úspěšných titulů, avšak mezi nejznámější bezpochyby patří ty ze série Trine. Právě těm se povedlo dostat do povědomí snad všech milovníků logických hádanek a po boku dobře vyvážených puzzlů dokázaly nabídnout oddechovou atmosféru se správně pohádkovými příběhy. Mnozí se však zděsili, když roku 2015 vyšel třetí díl, jemuž se povedlo pochroumat reputaci celé série. Není tak divu, že mnozí jen napjatě čekali, jak situaci zachrání letošní díl s názvem The Nightmare Prince.

Kup hru Trine 4: The Nightmare Prince tady!

Hurá za princem!

Jak již napovídá samotný název, hra se točí kolem prince, který má schopnost přivádět noční můry do reálného světa. Po útěku z Astrální akademie je situace dokonce natolik špatná, že vyžaduje pomoc takových expertů, jako je sympatický milovník koláčů rytíř Pontius, hbitá zlodějka s lukem Zoja a samozřejmě i starý dobrý kouzelník Amadeus. A tak se hrdinové Třišťálu znovu spojují, aby společně zachránili svět ještě jednou.

I přes to, že hlavní zápletka skutečně není nijak složitá a průchod je velmi lineární, dokáže si hráče udržet po celou dobu. Napomáhá tomu výborně zvládnutý level design a nepříliš dlouhá herní doba. Mně samotnému i se všemi achievementy a sběratelskými předměty zabral titul necelých 17 hodin. Přes svou jednoduchost se tak jedná o něco, co si stojí za to projít. Navíc společně s českou lokalizací a roztomilými zvířátky a obyvateli lesa se jedná i o hru, jenž si můžeš zahrát např. se svým mladším příbuzným.

Co-op opět a zas

K sérii neodmyslitelně patří i poslední část věty předchozího odstavce. Můžeš si ji totiž zahrát v neodmyslitelném co-opu, ať už online nebo na jednom počítači. Klidně se tak můžeš spojit se třemi svými kamarády nebo snad náhodnými lidmi a dohrát titul spolu v jedinečné atmosféře. Neříkám, že průchod solo je špatný. Ostatně tak jsem prošel hrou i já, avšak pokud máš možnost si titul s někým zahrát, užiješ si jej více a trochu jinak. Především souboje se tím značně oživí.

Už žádné 3D. A je to dobře…

Zdali si ještě pamatuješ na Trine 3: The Artifacts of Power, tak pozornosti ti určitě neunikl ani tehdejší pokus o 3D, který byl ve finále daleko více na obtíž než k užitku. Díl čtvrtý se snaží zčásti vrátit ke kořenům, avšak bezpečnými krůčky jít stále kupředu a vytvořit i něco nového. Nabízí nám tak 2.5D model skutečně pasující do kouzelného světa a již zmíněného level designu. Ať už se totiž vydáme do zasněžených hor, snů, zničených hradů nebo snad chýše pana Jezevce, kamera je téměř vždy poslušná.

Grafika a soundtrack

Co může podtrhnout pohádkovou atmosféru lépe než kvalitní vizuální a zvukové zpracování? Trine 4 nám dává obojí ve své plné kráse. Ohledně grafiky se jedná o něco, co ve mně dokázalo umocňovat atmosféru a párkrát jsem se dokonce přistihl, že místo hraní obdivuji některé detaily. Tento pocit bohužel kazí občasné propady fps. Následně soundtrack je v pořádku a skvěle pasuje k jednotlivým pasážím. Pokud tedy netrávíš moc času v interaktivním menu jako já. To ti pak začne z té jedné písničky mírně hrabat.

Repetetivnost soubojů a zajímavé boss fighty

V sérii Trine jsme měli tu čest se setkat a bojovat s mnoha nepřátelskými bytostmi. A to ať už mluvím o dotěrných a nepříliš inteligentních goblinech, kostlivcích nebo snad obřích hadech. Zde se setkáváme s výtvory nočních můr, a abych pravdu řekl, tak samotný soubojový systém pro mě byl noční můrou. I přes nové schopnosti a nápadité bojiště je totiž velmi repetetivní a rychle omrzí. Spíše pak představoval překážku, kterou jsem chtěl mít co nejrychleji za sebou než část hry, na kterou bych se těšil.

Co mě naopak potěšilo, byly boss fighty. Ty trochu té repetetivnosti smázly a poskytly hře svěží nádech. Zdálo se mi však, že některé působily nevyváženě ve srovnání s ostatními. Jednou tak budeš potit krev, podruhé zase řekneš, jak originální boss to je, ale rázem si uvědomíš, jak moc lehce je zároveň poražen. Abych to zjednodušil, i Trine 4 zvládá lépe hádanky než soubojový systém i přes originální nápady.

Nové schopnosti a s nimi spojené hádanky

Všemožné schopnosti postav (živelné šípy, snový štít apod.) se ti budou během hry postupně odemykat a nabízet ti tak čím dál více možností, jak vyřešit hádanky. Nebo snad ne? Bohužel se jedná spíše o dojem, který se Trine 4 snaží budit než o skutečnost. Často se mi stávalo, že danou situaci jsem musel vyřešit přednaplánovou cestou a mé kreativní řešení nefungovalo buď vůbec nebo fungovalo divně. On totiž velký počet schopností postav nevytváří pouze mnoho možností ale i mnoho polobugů.

Jde vidět, že vývojáři se snažili postarat o potenciální chyby, avšak i přesto na mě některé hádanky působili svým omezeným počtem řešení jako místa s nevyužitým potenciálem. Nechápej mě špatně, ono i ty přednastavené cesty jsou v pořádku, avšak u titulu zaměřeného především na kooperaci a hádanky je nutnost upozornit i na takové nedodělky. Ať už někomu můžou přijít nepatrné.